Stříbro a jeho využití v průmyslu

Přibližně více jak 75 % roční produkce stříbra se spotřebovává v průmyslu (u zlata je to jen asi 20 %). Z toho asi 15 až 20 % připadá na stříbrné šperky.

Díky svým výjimečným fyzikálním vlastnostem je stříbro v dnešním průmyslovém světě téměř nepostradatelné a je jen těžko nahraditelné jinými kovy. Stříbro má úžasnou tepelnou i elektrickou vodivost, stejně jako nejvyšší odrazivost. To jej na rozdíl od mnoha jiných kovů předurčuje pro významné využívání v elektronice. Téměř žádný elektronický výrobek nemůže existovat bez malého dílu stříbra. Nahradit stříbro třeba zlatem je zatím už jen z ekonomického hlediska nesmyslné – viz poměr cen zlata a stříbra.

Stříbro má významné uplatnění také v lékařství, v chemii, a nově také textilním průmyslu – cca 1 200 tun stříbra se totiž každoročně spotřebuje při výrobě funkčního oblečení s vetkanými mikroskopickými stříbrnými vlákny. Stříbro má totiž silné antibakteriální účinky, které jsou využívány nejen v oblečení, ale např. také při úpravě vody.

Obrovské využití stříbra je pak v rozvíjejících se technologiích: ve fotovoltaických článcích (kde se již dnes hojně využívá), v nanotechnologiích, atd.
Mnoho stříbra spotřebuje také zbrojní průmysl, například v raketách a v řízených střelách.

Stříbro se používá téměř všude (byť často jen ve velmi malých množstvích). To způsobuje velkou poptávku po stříbře. I při několikeronásobném nárůstu ceny stříbra se výrobci pravděpodobně nebudou snažit vyvíjet jeho náhrady, neboť cena stříbra se na ceně výrobku podílí pouze malou částí. Výrobci raději nakoupí dostatečné zásoby i za vysokou cenu, aby si zajistili plynulý běh výroby. V mnoha výrobcích je dnes stříbro prakticky nenahraditelné. V typickém výrobku je ho sice velmi málo, ale bez něj by výrobek prostě nešlo vyrobit, případně by to bylo velmi obtížné.

Průmyslová spotřeba stříbra navíc stále roste.

Dostupné zásoby stříbra
Podíváme-li se na aktuální zásoby stříbra, tak zjistíme, že jsou oproti zlatu menší. A je tomu tak i přesto, že celková historická produkce stříbra je osminásobkem celkové historické produkce zlata. Převedeno do řeči čísel: zlata bylo historicky vytěženo asi 165 tisíc tun (cca 5 miliard uncí). Stříbra pak asi 1,3 milionu tun (cca 40 miliard uncí). Údaje z různých zdrojů se v tomto ohledu liší, ale koneckonců jde vždy o odhady, protože historicky zcela přesná čísla není dost dobře možné sestavit.

Jak se tedy stalo, že je na trhu ročně dostupných jen asi 32 000 tun (přes miliardu uncí) stříbra? Z toho navíc méně než 10 000 tun (kolem 300 milionu uncí) lze zařadit do kategorie investičního stříbra. Je tomu tak proto, že se drtivá většina každoročně vytěženého stříbra spotřebovává v průmyslu. Proto tak byla velká část historických zásob stříbra nenávratně ztracena – byla prostě průmyslově spotřebována.

Dlouhodobý nedostatek stříbra trvá už od 80. let minulého století a byl systematicky pokrýván ze státních rezerv a ze zásob investorů. Tyto zásoby jsou nyní skoro vyčerpány.

Hlavním zdrojem stříbra je jeho těžba. Dalším význačným zdrojem je výkup zlomkového stříbra, který pokrývá asi 6 600 tun. Recyklace a prodej států přidá do celkového objemu dalších asi 3 200 tun. Nízký objem stříbra ve výrobcích však činní recyklaci často vysoce neekonomickou aktivitou. To se však časem může, například s rozvojem technologií, změnit. Dnes je však recyklace jen zlomkem celkového objemu dostupného stříbra.

Při dnešní míře těžby se odhadované zásoby stříbra odhadují na cca 25 let. Oproti zlatu jsou cca 2/3 produkce stříbra získávány jako vedlejší produkt při těžbě základních kovů (to je například zinek, olovo, nikl či měď) nebo také při těžbě zlata.