Stříbro stejně jako
zlato už od dávných časů sloužilo jako peníze. V některých jazycích dokonce stále ještě splývá název pro peníze s názvem pro stříbro. Po mnoho století bylo stříbro
nejpoužívanějším platidlem. Až do 19. století platil v mnoha zemích stříbrný standard nebo bimetalový zlatý a stříbrný standard.
U stříbrného standardu byly bankovky v oběhu 100% kryty stříbrem. Papírové peníze mohly být kdykoli měněny za drahý kov, a to v pevném směnném poměru.
V zemích s bimetalovým standardem navíc platil pevný směnný poměr i mezi stříbrem a zlatem.
U bimetalového systému poměr cen zlata a stříbra nebyl stálý a v závislosti na něm se měnily i hodnotové vztahy mincí. Až během 19. století, kdy se objevila bohatá naleziště zlata v Kalifornii a v Austrálii, vedla následná zvýšená produkce zlata některé země k přijetí zlatého standardu.
Do konce 19. století postupně přešlo mnoho zemí na zlatý standard.
Stříbrný standard jako poslední opustila v roce 1935 Čína, která se díky němu téměř vyhnula Velké hospodářské krizi.
Stříbro se stále ještě těší výrazné oblibě v mnoha zemích Asie, především v Indii, Číně a také v ropných státech Blízkého východu. Jde totiž o státy, které přešly k
systému nekrytých měn historicky celkem nedávno.